Jak funguje Rorschachův test inkoustových skvrn?

Obrázky z Rorschachova testu viděl snad každý. Méně lidí však ví, jak Rorschachův test funguje, jak vznikl nebo k čemu sloužil. K čemu se Rorschachův test využívá dnes a jaká se na něj váže kritika?

Test s inkoustovými skvrnami je známý již od počátku 20. století a ke zkoumání osobnosti se využívá dodnes. Je založen na předpokladu, že se vlastnosti i osobnostní rysy člověka promítají do jeho veškerého jednání – tedy toho, co říká a vytváří nebo jak reaguje. 

V současnosti své uplatnění nachází zejména ve forenzní psychologii, soudním lékařství či psychologii sportu, a představuje také standardizovanou metodu pro diagnostiku dětí mladšího školního věku.

Jedná se o jednu z takzvaných projektivních metod psychologického testování. Roku 1921 ji představil švýcarský psychiatr Hermann Rorschach, jenž nejprve vytvořil různé skvrny a otestoval je na dostatečném počtu lidí. 

Nakonec na základě reakcí, které v lidech vyvolaly, vybral pouze deset z nich – pět černobílých, dvě černo-červené a tři barevné. Nedlouho poté si test s inkoustovými kaňkami začal získávat první příznivce, jejichž množství postupně narůstalo.

V dobách své největší slávy se Rorschachův test využíval k odhalování homosexuality. Například stačilo, aby člověk ve skvrnách viděl charakteristické rysy opačného pohlaví, a bez ohledu na skutečnost byl označen za homosexuála. Díky následujícím výzkumům se však od této praktiky poměrně brzy upustilo.

Rorschachův test v praxi

Jak testování pomocí této metody probíhá? Psycholog s klientem nejprve vede rozhovor, jehož cílem je navodit klidnou atmosféru. Je důležité odstranit veškeré bariéry, které by mohly vést k případnému zkreslení výsledků. 

Samotný test se standardně skládá z černobílých i barevných karet zobrazujících různé skvrny, v nichž testovaná osoba hledá konkrétní věci. Psycholog současně pokládá doplňující otázky a zaznamenává si i zdánlivě nevýznamné záležitosti jako neverbální reakce klienta, průměrný čas mezi odpověďmi a podobně. 

Vyhodnocování testu se pak mimo jiné odvíjí například od toho, zda klient vnímá tmavý tvar na bílém pozadí nebo naopak, či zda se jeho odpovědi vztahovaly k celému obrázku nebo jeho části.

Toto je skvrna VIII – nemožnost rozpoznat zvířecí podobizny na krajích má údajně naznačovat mentální defekt.

Ačkoliv je Rorschachův test stále rozšířen po celém světě, má i vcelku početnou základnu odpůrců. Nejčastějším argumentem kritiků je skutečnost, že lidé své myšlenky záměrně cenzurují, což značně ovlivňuje přesnost výsledků testu. 

Předmětem negativních ohlasů bývá také vysoká pravděpodobnost zkreslení, ať už vědomého či nevědomého. Jedná se tedy o metodu poměrně kontroverzní, nicméně dle dostupných výzkumů také velmi užitečnou pro zhodnocení osobnosti dospělých i dětí.

40 plus

Další zajímavé čtení

Leave a Comment