V dnešní době už si můžete dát léky na téměř jakýkoli problém, který vás trápí. Lidé už zapomínají na to, že vždycky je lepší zbavit se bolesti přirozenou cestou než ji potlačovat. Ne na každou bolest hlavy si hned musíte brát prášek, každá horečka nemusí být srážena antipyretiky, a ne každá situace si vyžaduje léky na uklidnění. Problémem dnešní společnosti je ten, že léky se v dnešní době nadužívají. A to dokonce do takové míry, že na nich může vzniknout i závislost.
Kdy se jedná o závislost?
O závislosti na lécích mluvíme, když do těla dlouhodobě zavádíme chemikálie, které zastavují fyziologickou, mentální a emocionální reakci. Závislost na lécích je duševní i fyziologický jev. Pokud léky přestanete brát, mohou se objevovat různé reakce. Nejčastějším jevem je touha dát si lék. V opačném případě může nastoupit například úzkost a deprese. A jsou ochotni pro to udělat cokoliv. Jakmile svůj život podřizují užívání drog, jsou schopni za ně utratit značnou část svých prostředků, už jsou na tom dost špatně.
Fáze závislosti na lécích
První fází je zasvěcení, tedy okamžik, kdy člověk přichází do styku s lékem (drogou) poprvé. Druhou fází je experimentální fáze – člověk si vezme danou látku opakovaně. Třetí fází je pravidelné užívání návykové látky, a to nebezpečným způsobem – ve velkých dávkách a v krátkých intervalech. To se projevuje hned v několika oblastech života člověka: v práci, v rodinných vztazích, finanční problémy nejsou výjimkou. Poslední fází je fáze závislosti.
Fáze závislosti
Tato fáze se u každého člověka liší. Obvykle se to projevuje tak, že člověk není schopen sám sebe přesvědčit, že návykovou látku přestane užívat. Pokud se o jeho vysazení pokusí, následují deprese, pocity úzkosti, špatná nálada, nervozita, bolest, nevolnost nebo dokonce halucinace. Prvním krokem k tomu, jak se ze závislosti dostat, je přiznat si, že problém skutečně existuje.
